Navigace
Výběr jazyka
Obsah
Černošické letovisko na Berounce
Jaro člověka doslova navádí, aby vyšel do přírody. Pokud v ní nalezne i jedinečnou architekturu, může být výlet o poznání zajímavější. Černošice jistě k takovým lokalitám patří. Jejich poloha v členitém terénu nad řekou učinila v minulosti z městečka letovisko, kde si nechali stavět svá letní sídla pražští průmyslníci a podnikatelé. Zavedení železnice jen umocnilo dostupnost malebné lokality. Během několika desetiletí tu podél Berounky vyrostly honosné vily, mnohé z dílny věhlasných českých architektů, například Jana Kotěry, Karla Štipla, Antonína Pfeiffera, Františka Roitha, Karla Stráníka, Jaroslava Fröhlicha a dalších. Vznikl tak jedinečný architektonický celek, jehož hodnota je umocněna citlivým zasazením vil do kopcovitého terénu a samotným řešením rozlehlých zahrad. Některé z impozantních staveb byly zapsány do seznamu kulturních památek.
Pokud se rozhodneme s výletem začít u černošického nádraží, stačí pohlédnout na ulici Dr. Janského, která vede podél trati do Mokropes. Náš pohled upoutá vila v raně secesním stylu vystavěná pro Aloise Zemana architektem Osvaldem Polívkou, která je dnes sídlem Základní umělecké školy. V jejím sousedství se nachází vila projektovaná dalším věhlasným architektem Františkem Roithem. Tato stavba je také kulturní památkou. Velkého uznání v tehdejším prestižním časopisu Styl se dostalo tomuto architektovi i za dvě další vily vystavěné v Riegrově ulici, které nesou typické prvky geometricky pojaté architektury. Ve Střední ulici narazíme na Fröhlichovu letní vilu, kterou projektoval věhlasný architekt Jan Kotěra, považovaný za zakladatele české architektonické moderny. V Černošicích spatříme ještě jeho další vilu z jeho vrcholného období postavenou v letech 1908-1909 pro ředitele Královédvorských železáren Emila Kratochvíla, která se nachází v Karlštejnské ulici. K nejhodnotnějším architektonickým skvostům, rovněž přesahujícím hranici města Černošice, patří funkcionalistický dům v Karlštejnské ulici od architekta Miloše Hořejše. Tento architekt absolvoval Umělecko-průmyslovu školu, kde učil i Josip Plečnik. Právě u něj získal průpravu dobře rozpoznatelnou v jeho dílech, která nesou osobitý ráz i půvab. Jednoduchost a strohé, čisté a precizní tvary funkcionalistické architektury lze nalézt přímo v centru Černošic v Poštovní ulici. Architekt Karel Stráník se po návratu z Paříže, kde studoval u Le Corbusiera, rozhodl použít moderní prvky u nás. V roce 1929 tak vznikla stavba, která je hodnocena jako nejzdařilejší ohlas v českém prostředí na Le Corbusierovský purismus 20.století.
Mapu, na které jsou všechna zmíněná místa vyznačená, dostanete zdarma na Městském úřadu nebo v trafice u černošického nádraží.
