Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
  • En français
  • Italiano
  • Nederlands
  • Dansk
  • Español
  • Po polsku
  • Slovensky

Obsah

OSOBNOSTI REGIONU

V regionu Karlštejnsko v době dávné i nedávno minulé žili a působili lidé známí i méně známí. Přijměte pozvání a projděte spolu s našimi předky některá místa, kam se často rádi vraceli.

 

 Karel IV.

Karel IV. (1316 - 1378)

český král a římský císař. Jeho základním politickým úsilím bylo vybudovat z Českého království přední stát Svaté říše římské.K jeho nejvýraznějším počinům patří založení univerzity v roce 1348, založení pražského arcibiskupství v roce 1344, zakládání klášterů, cílené zvelebování Prahy jako centrální rezidence říše vybudování Karlova mostu chrámu sv. Víta, založil Nové město pražské, zvelebil Pražský hrad a založil hrad Karlštejn.
Pro svůj přínos Českému království je nazýván Otcem vlasti.

Jindřich Šimon Baar (1869-1925)

Kněz a spisovatel Jindřich Šimon Baar se narodil v Klenčí pod Čerchovem, 7.2.1869. Původně chtěl studovat filozofii a historii, ale nemoc otce jej přiměla, že vstoupil do semináře, aby odlehčil rodině po finanční stránce. Při kněžském povolání se mohl více věnovat literatuře a historii Chodska a jeho folklóru. Působil na farách v Přimdě, Spáleném Poříčí, Stochově, Ořechu, Úněticích a Klobukách. V Ořechu působil v letech 1898 – 1907 a 1911 - 1919. Velmi rád a často chodíval do Kalinova mlýna (č.p.1) na Radotínském potoce. Zde se pravděpodobně inspiroval k napsání románu ........... 
Svůj život dožil v Klenčí, kde 24.října 1925 zemřel.

 

 

 

 J.S.Baar

 E.Solvay

Ernest Solvay (1838-1921)

se narodil roku 1838 jako syn lomařského mistra z Rebecq-Rognon v Belgii. Ve svých 23 letech vyvinul se svým bratrem Alfredem nový proces pro výrobu sody a založili společnost Solvay & Cie. Během následujících let proces výroby zdokonalili a dosáhli úspěchu.
Mezi obcemi Svatý Jan pod Skalou, Bubovice a Loděnice, asi 20 km západně od Prahy leží muzeum těžby a dopravy vápence v Českém Krasu - Skanzen Solvayovy lomy Je vybudován ve zrušeném vápencovém lomu, známým pod jmény "U Paraplete" nebo "Na stydlých vodách".


Vojtěch Náprstek
(1826 –1894)

Studium práv ve Vídni předčasně ukončil v roce 1848, kdy po porážce revoluce byl nucen odjet do Spojených Států. Tam prošel řadou zaměstnání, od nádeníka až po knihkupce. sepsal několik cestovatelských deníků V roce 1862 byl spolupořadatelem výstavy učebních pomůcek a nástrojů. Její exponáty se staly základem pro vybudování soukromého Českého průmyslového muzea v roce 1863. V roce 1888 založil Vojtěch Náprstek Klub českých turistů.První pěší turistická trasa KČT vznikla 11. května 1889, kdy "označovací družstvo" spojilo červenou značkou Štěchovice a Svatojánské proudy. Ještě v tomto roce byly vyznačeny další trasy na Karlštejn, Skalku a Rač a délka tras tak dosáhla 55,5 km. 

 

 

V.Náprstek
 Hermann Herrmann Ignát (1854 -1935)

Narodil se 12. srpna 1854 v Horním Mlýně u Chotěboře, kde byl jeho otec mlynářem.
Od roku 1882 již byl na poli literárním velmi činný: založil a vedl časopis Švanda dudák, a to až do roku 1930. Také přispíval do mnoha novin a časopisů. Jeho talent se brzy rozmělnil, podlehl líbivosti a sentimentalitě a jeho dílo se stalo nenáročnou zábavou.
Z jeho tvorby je významný pouze román

U snědeného krámu.
Zemřel v Řevnicích u Prahy 8. července 1935.Roku 1922 zde byla založena knihovna nesoucí jeho jméno.

Svatá Ludmila (? - 921)

Křest Bořivoje-prvního historicky doloženého českého knížete a jeho manželky Ludmily byl významným průlomovým aktem,neb Čechy tehdy ještě byly - narozdíl od Moravy - pohanské. Po Bořivojově smrti (snad r. 889) Spory Ludmily a snachy Drahomíry, manželky jejího syna Vratislava I. (a matky proslulého knížete Václava, svatého patrona země české) tím, že stará kněžna byla v září 921 uškrcena najatými vrahy na Tetíně . R. 924 kníže Václav nechává Ludmiliny ostatky přenést do chrámu sv. Jiří na Pražském hradě.Po pietním aktu 926 je na Ludmilu už provždy pohlíženo jako na křesťanskou a českou svatou.

 

Sv.Ludmila

 Josef Mánes

Josef Mánes (1820-1871)

Josef Mánes se narodil i zemřel v Praze.
Pocházel z rozvětvené malířské rodiny. Studoval na pražské Akademii i v Mnichově. Na cestách po Moravě, Slovensku i Polsku čerpal inspiraci v lidových krojích a slovanském koloritu. Navštívil i Rusko a Itálii.Dlouhá období pobýval na zámku hraběte Bedřicha Sylvy- Tarouca v obci Čechy pod Kosířem na Hané. Z Mánesova díla nelze opomenout ilustrace k Rukopisům, výtvarnou výzdobu staroměstského orloje a snad nejslavnější jeho portrét Josefína z roku 1855.
V roce 1859 pobýval v obci Liteň, kde portrétoval zámeckou rodinu Daubků. Jeho mladší bratr Quido Mánes - provedl dekorativní výzdobu zámeckých prostor.

František Ženíšek (1849-1916)

Český malíř a kreslíř první generace Národního divadla, profesor Akademie věd. Vytvořil zejména osm alegorických postav pro strop hlediště, lunety národního muzea, okna kostela sv.Cyrila a Metoděje v Karlíně kartóny k nástěnným obrazům v Grégrově sálu Obecního domu v Praze a oficiální podobizny. První návrh opony Národního divadla (zničena při požáru) a známý olej "Oldřich a Božena". vytvořil v Litni
.

 Frantisek Zenisek

 Svatopluk Čech Svatopluk Čech (1846-1908)

Český básník a prozaik se narodil v Ostředku u Benešova. Po studiích se věnoval právnické praxi, kterou však v roce 1879 opustil a věnoval se výhradně literatuře. Snažil se prosazovat vlasteneckou tvorbu, která navazovala na ideály národního obrození. Známé jsou jeho alegorické a satirické skladby (Evropa, Slavie, Hanuman…), z prózy Výlety pana Broučka, lyrické Jitřní písně a Písně otroka. V obci Liteň strávil několik dětských let v komplexu čtyřkřídlého barokního zámku, kde se nachází bývalý správcovský dům  dnes zvaný "Čechovna". Prastará lípa na návsi jej inspirovala k napsání stejnojmenného básnického cyklu.

Jarmila Novotná (1907-1994)

Někdejší hvězda Metropolitní opery v New Yorku se narodila na pražských Vinohradech. Její otec pak zakoupil rodinný domek v Radotíně, kde prožila se svými rodiči a sestrou velkou část mládí.Už ve svých patnácti zpívala v Pištěkově divadle, v témže roce se mohla učit u Emy Destinové a následující rok začíná svou hvězdnou kariéru prvním koncertem v Mozarteu. Jan Masaryk ji v roce 1928 sjednává vystoupení v Londýně. V roce 1931 se vdala za Jiřího Doubka. V roce 1939 dostává pozvání zpívat v New Yorku Traviatu pod vedením Toscaniniho. Krásný, lehký, třpytivý soprán, mimořádné herecké schopnosti a oslnivý jevištní zjev – to byly hlavní přednosti, které tuto pěvkyni předurčily k závratné světové kariéře. Zemřela 9. února 1994 v New Yorku, pohřbena je v nedaleké Litni.

 

 

 

Jarmila Novotna

 Rettigova Magdalena Dobromila Rettigová (1785-1845)

Magdalena Dobromila Rettigová, dívčím jménem Artmannová, se narodila 31. ledna 1785 ve Všeradicích.. Magdalena, stejně jako všichni ostatní, byla vychována německy, mluvit i psát česky se naučila mnohem později. V českém prostředí a díky manželství s českým buditelem a spisovatelem J. A. S. Rettigem, se z ní ale stala vlastenecky orientovaná buditelka  a spisovatelka, autorka básní, divadelních her a krátkých próz. Dodnes je známa především jako autorka knihy Domácí kuchařka.
Zemřela 5. srpna 1845 a byla pohřbena na litomyšlském hřbitově.

Eduard Sochor (1862 – 1947)

Architekt Eduard Sochor se přistěhoval do Řevnic v poslední dekádě 19. století, již jako renomovaný architekt.  Podle jeho návrhů zde vyrostla v letech 1897 až 1905 vilová čtvrť pod lesem, soubor šesti vil v dnešní Sochorově a Sportovní ulici.  Vyznačují se osobitým, romantizujícím stylem.  Podle svých návrhů postavil Sochor v letech 1904 až 1905 neobarokní křížovnickou faru na Náměstí Krále Jiřího z Poděbrad.  Na stejném náměstí stojí i jeho oktogonální kašna a dva domy – tak zvané dominikánské vily.  Ve stejné době rekonstruoval také kostel svatého Mořice a Panny Marie. Jeho vlastním dílem je i jeho rodinná hrobka na místním hřbitově.Sochorovy aktivity zasahovaly i do jiných oborů. V roce 1914 podpořil vznik řevnické Živnostenské záložny,  v roce 1923 založil první řevnický fotbalový klub,  postavil také jeden tenisový dvorec.Jeho manželka Milada byla dcerou vynálezce Františka Křižíka.

 

 

 

Eduard Sochor

 Ferenc Futurista

Ferenc Futurista (vlastním jménem František Fiala, 1891 – 1947)

Český herec a sochař Ferenc Futurista se narodil vMníšku pod Brdy, pocházel z umělecké rodiny, jeho mladším bratrem byl Eman Fiala. Teprve  až jako absolvent sochařství se cele věnoval kabaretu, divadlu a filmu, ačkolihrát začal už v němém filmu, ale největší slávu získal v éře zvukové, kdy vytvořil několik desítek převážně komediálních rolí. Ve dvacátých a třicátých letech 20. století patřil mezi nejoblíbenější české kabaretní komiky.Zemřel 19. června 1947 v Praze.

Joachim Barrande (1799 - 1883)

Francouzský badatel Joachim Barrande studoval na lyceu v Paříži a také polytechniku  a stavby mostů a silnic.
V údolí Berounky u
Skryjodkryl v první polovině 19. století při vyměřování trasy pro koněspřežnou železnici z Prahy do Radnic bohatá naleziště zkamenělin prehistorických mořských živočichů trilobitů a jejich studiu zasvětil zbytek života. Po roce 1840 cestoval Barrande intenzivně většinou pěšky středními Čechami, aby mohl mapovat území, které v prvohorách pokrývalo mělké moře. Pohyboval se pravidelně především v okolí Prahy zvláště směrem k Berounu. Již necelý rok po jeho smrti byly po Barrandovi pojmenovány Barrandovské skály v Praze poblíž Malé Chuchle a na nich byla odhalena masivní pamětní deska s jeho jménem. Ve Skryjích je dnes zpřístupněné muzeum Joachima Barranda a k vidění je zde i jeho bronzový pomník.

 

 

 

 Joachim Barrande

 

František Max Kníže (1784 - 1840)

Narodil se v Drahelčicích. Jeho otec byl šafářem na Tachlovickém panství, kam patřily Drahelčice, které leží v sousedství Rudné, dnes na západním okraji Prahy. Hudební vzdělání získal František v Praze u Václava Jana Tomáška, významného programátora české písně, skladatele a pedagoga. Ve vlastní tvorbě byl Kníže ovlivněn příkladem Carl Maria von Webera, který vedl operu Stavovského divadla.V roce 1833 se stal ředitelem kúru u sv. Ignáce v praze a pak byl od 1834 až do své smrti ředitelem kůru u sv. Havla v Praze.
Kníže v roce 1820 napsal první českou školu hry na kytaru. Pro tento nástroj složil řadu skladeb, cvičení a úpravy operní hudby. Těmito díly se stal průkopníkem české kytarové hry.
Napsal několik sešitů s názvem České písně. Další oblastí práce Františka Maxe Knížete je chrámová hudba. Napsal tři pastorální mše a řadu didaktických děl a skládal hudbu k divadelním hrám.
Umírá v Praze 23. července 1840 v lázních na Žofínském ostrově.

Projekt je spolufinancován Evropskou unií a Středočeským krajem

#   Vlajka Eu    #