Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
  • Po polsku
  • Slovensky

Obsah

KARLŠTEJN

Nejznámější český hrad patří mezi nejvýznamnější stavby spojené se jménem císaře Karla IV., jehož neobvyklou aktivitu jako stavebníka dokládá řada skvělých budov, ale snad největším skvostem je právě hrad ukrytý mezi kopci na břehu Berounky. Hrad, který se čtrnáctému století vymyká jak svým charakterem, tak svým posláním. V českých zemích výjimečné dílo vrcholné gotiky kombinuje prvky honosné panovnické rezidence, posvátného duchovního centra a nedobytné pevnosti. To vše znal Karel IV. ze svých pobytů v západní a jižní Evropě a umně své znalosti a zkušenosti využil právě při stavbě svého reprezentativního venkovského sídla.
Pevnost postavená na třech odstupňovaných úrovních ve svých zdech skrývá umělecky a historicky nejvýznamnější církevní interiéry 14. století v českých zemích,  zároveň je pozoruhodnou ukázkou středověké fortifikační architektury. Hrad chrání nejen strmé stráně vrchu, na němž stojí, ale i několik pásů hradeb, důmyslný systém samostatně stojících budov se vstupy ve vyšších patrech propojenými dřevěnými můstky i mocné zdivo, které v místě největšího ohrožení, v severní štítové stěně Velké věže, dosahuje mocnosti sedmi metrů.   Na nejníže položenou hospodářskou část hradu se Studniční věží navazuje Císařský palác, využívaný císařem, jeho rodinou a nejužším dvorem, tedy nejvýznamnějšími šlechtici a dámami z doprovodu císařovny. Najdeme zde nejen velký Rytířský sál určený šlechticům, ale také Sál předků, hlavní společenskou místnost, autenticky dochovanou Audienční síň i císařovu soukromou komnatu. Druhé patro sousední Mariánské věže zaujímá kostel Nanebevzetí Panny Marie s přiléhající kaplí svaté Kateřiny. V interiéru kostela a kaple se dodnes dochovala velká část původní výzdoby, která patří k vrcholům českého středověkého výtvarného umění. Mezi unikátními nástěnnými malbami najdeme i tzv. Ostatkové scény, které zobrazují realistické portréty Karla IV. Císař při tomto kostele zřídil v roce 1357 kapitulu, tedy sbor kněží, jehož úkolem byly nejen běžné církevní úkony, ale především péče o soubor svatých ostatků, který zde panovník uložil. Srdcem celého Karlštejna je Velká věž, tvořící díky svým hradbám samostatnou pevnost uvnitř větší pevnosti. To vše proto, že v jejím druhém patře se nachází Kaple svatého Kříže, místo, kam Karel IV. uložil korunovační klenoty Svaté říše římské a říšský poklad. Kaple se tak stala symbolickým duchovním centrem říše. Cesta k tomuto posvátnému místu vedla celým hradem a měla být poutí vrcholící ohromujícím dojmem z výjimečného interiéru kaple. I dnes kaple uchvacuje svou mimořádnou výzdobou, z velké části dochovanou – pozlacenou křížovou klenbou se skleněnými čočkami v podobě hvězd a inkrustací (českými polodrahokamy vsazenými do zlaceného štuku ve tvaru křížů), ale především unikátním souborem 129 deskových obrazů z dílny Mistra Theodorika. Toto ve své době ojedinělé dílo představuje pomyslné portréty světců, kteří mají jako nebeské vojsko Kristovo tvořit Nebeský Jeruzalém a zároveň chránit v kapli uložené klenoty. Theodorikovy malby jsou dnes počítány k největším skvostům evropské malby druhé poloviny 14. století. Karlštejn byl pokladnicí korunovačních klenotů Svaté říše římské pouze několik desetiletí. Císař Karel IV. je sem nechal převézt snad již na konci 50. let 14. století. Jeho syn Zikmund, který ho následoval jak na českém, tak i na císařském trůnu, je dal na počátku husitských válek odvézt do bezpečí. V roce 1436 ale tento panovník nechal na Karlštejně uložit korunovační klenoty českých králů, které zde zůstaly téměř 200 let. Svou funkci královské pevnosti chránící symboly země a panovnické moci ztratil Karlštejn na počátku 17. století, jako královská rezidence však přestal sloužit již mnohem dříve, a to na konci vlády Zikmundova staršího bratra Václava IV. Přesto je dodnes Karlštejn symbolem nejslavnější epochy české historie, doby, kdy český panovník určoval dějiny Evropy, doby, kdy byl český stát významnou součástí velkého nadnárodního celku.